Přitulila jsem se k němu a začala jsem i jemu svlékat zmoklé věci. Bylo jasné, že teď sem nikdo nepřijde. Byli jsme tady sami. Oba nazí…
I dnes vám přinášíme erotickou povídku…
Chvěla jsem se, ale jeho náručí mi dodávalo jistotu. Pevné, mocné a horké. Přestože jsem sama věděla, že ani on nezmůže nic proti počasí, cítila jsem se s ním dokonale v pořádku. Pokud by se mělo něco stát, byla jsem ráda, že právě s ním.
Les kolem nás šuměl.
„Možná to nebyl nejlepší nápad,“ přiznala jsem sama, když jsme ve vzduchu uslyšeli zahřmení. Viktor jen tiše kráčel dál. Toto jsem na něm milovala. Tu pohodu, tu vlastnost nevyvolávat hádky, pokud už nic nelze změnit. Sama bych mu asi vykřičela, že já jsem to říkala, že neemáme nikam jít, kdyby byl na mém místě. No on ne. Pouze tiše a rytmicky kráčel směrem vzhůru. Občas pohlédl na oblohu a tiše mi podal ruku, když jsem potřebovala seskočit z vysokého kamene.
Toto byl Viktor a proto jsem ho tak milovala. Začala jsem se chvět, když se nám nad hlavami rozprostřela pavučina blesku. Les jako by ožíval. Přicházela temnota o něco dříve.
„Je čas se schovat,“ řekl. Nevěděla jsem co dělat. Věděla jsem, jen, že to nemá být pod stromem. Viktor si složil vak. Podíval se na směr větru a vybral malou mýtinku na úbočí. Co nejvíce v bezvětří. Rukama nahlédl do země a já jsem viděla, jak se mu napínají svaly. To už na mě dopadly první kapky. Alespoň nebude vidět, že pláču. Byli jsme dobrých pět kilometrů od hotelu. Kolem nás nikdo. Jen hory, skály a bouře.
Najednou se zvedl vítr. Blesky začaly tlouci po okolí a hromobití se ozývalo přímo děsivým hukotem.
„Lehni si,“ řekl mi.
Nechtělo se mi do vlhké země, ale poslechla jsem ho.
Přitulil se co nejtěsněji ke mně.
Kapky deště zesilovaly. Vše bylo promočeno. Půda kolem nás se změnila na bažinu a já jsem cítila jen Viktorův horký dech a náručí. Plné jistoty a důvěry. Věřila jsem mu, že se nám nic špatného nestane.
Děsivé počasí jsem jakoby přestala vnímat. Hromy třískaly, déšť šluhal a najednou začalo všechno ustávat. Pomalu ale jistě. „Přežili jsme to,“ řekla jsem a Viktor se usmál.
Moje šaty byly nepoužitelné. Viktor však obalil naše pytle do pláštěnek. Díky tomu jsme měli suché oblečení, které jsme si měli na vrcholu převléct cestou dolů. Na vrchol jsme však nikdy nedorazili.
Začal vybírat suché oblečení. Nad námi se už rozhostila duha a vyšlo slunce. A já jsem najednou cítila, že to mám udělat. Ne z díků. Protože jsem to chtěla. Dala jsem si dolů šaty plné bláta a vody. Zůstala jsem před ním nahá. Bradavky mi stály trochu zimou, ale také vzrušením.
Jakmile se otočil, aby mi podal čisté šaty, uviděl mě tam stát v plné kráse. Ani se nezmohl na slovo. Jen mě pozoroval. Takovou nahou, mokrou, vzrušenou. Přišla jsem k němu a věci uložila zpátky do vaku. Přitulila jsem se k němu a začala jsem i jemu svlékat zmoklé věci. Bylo jasné, že teď sem nikdo nepřijde. Byli jsme tady sami. Oba nazí. Ve středu deštivé přírody. Lesem se pomalu začal ozývat zpěv ptáků a slunce přehřálo vzduch. Opět mi začínalo být teplo, ale bradavky mi stále stály.
Stejně jako Viktorův penis. Držela jsem ho v dlani a jemně třela. Klekla jsem si na kolena a vzala ho do úst.
Chutil mi jako vždy. Těšila jsem se z jeho šťávy, z jeho vzrušení, hladila jsem ho po zadku, škrabkala nehty. Slastně vzdychla. Nikdy jsme nebyli nazí uprostřed divoké přírody. Oba jsme si to ale užívali.
Opřel se o nedaleký strom a přehraboval mi mokré vlasy.
Potom mě pomalu skolil na zem a opět se ke mně přitulil. No teď už jinak. Bez šatů a se vzrušením v očích. Jemně do mě vnikl a mně bylo najednou absolutní teplo. Až horko. Cítila jsem tu horko přímo v sobě. Přivřela jsem oči a vychutnávala si, jak do mě prudce vnikl. Jako můj lovec, jako můj zachránce. Všechny ty pocity adrenalinu a vzrušení ve mně způsobovaly chvění. Orgasmus přišel rychleji. Objala jsem ho stehny a vyvrcholila. Nechala ho, aby se se mnou domiloval a jeho vystříknutí jsem cítila přímo v sobě. Tak živočišné a intimní, tak jak jsem to opravdu milovala.
„Bylo to krásné,“ řekla jsem, když jsme se opět začali oblékat. Souhlasně mi dal polibek na tváře.
Dole k hotelu jsme seběhli v suchých šatech, jen s mokrými vlasy. Na hotelu jsme si uvařili horký čaj au televize popíjeli. Drželi jsme se za ruce. A dívali předpověď počasí. Hlásí bouře i na další dny.
„Asi zůstanu raději ve wellness,“ řekla jsem s úsměvem.
„Jsem rád, že jsme to zažili spolu,“ řekl Viktor.
„I já,“ smála jsem se a věděla, že s tím pravým partnerem to bude iu bezpečného bazénu o pořádném vzrušení. Už jen tou představou mi začaly tvrdnout bradavky.
